O zahradě v království bez ovoce
Co roste z důvěry, kvete. Co roste z chamtivosti, uvadne.
Byli kdysi dva bratři. Starší byl obchodník, mladší byl nápaditý a zručný.
༺❀༻
Jednoho dne se starší bratr vydal do světa a dorazil až do království, kde lidé neznali chuť žádného ovoce – nerostlo tam totiž nic sladkého ani šťavnatého. Starší bratr se rozhodl, že jim ovoce začne vozit ze své domoviny. Lidé byli nadšení, ale byla tu potíž – cesta byla dlouhá a mnoho ovoce se cestou zkazilo. Prodat šlo jen málo a zisk byl malý.
༺❀༻
Když se o tom doslechl mladší bratr, přišel za starším a řekl:
„Bratře, mám plán, jak ti pomoci. Ale chci, abys mi slíbil, že za každé prodané ovoce mi dáš polovinu z toho, co utržíš.“
༺❀༻
Starší bratr souhlasil a mladší začal přemýšlet.
Zjistil, že království leží vysoko na skále, kde půda nebyla úrodná. Proto místo ovoce začal vozit vozíky zeminy. Každý měsíc přivezl nový vozík, hlínu rozsypal a zasadil pár ovocných stromů a keřů.
༺❀༻
Měl ale ještě jedno tajemství: do zeminy vždy přimíchal zvláštní hnojivo, které vozil z dalekého království přes půl světa. To hnojivo dávalo stromům sílu a chuť ovoce byla tak sladká, že lidé z celého království stáli fronty, aby si mohli koupit alespoň pár kousků.
༺❀༻
Zpočátku rodily stromy málo, ale jak čuas plynul a zahrada se rozrůstala, ovoce bylo víc a víc. Už nebylo třeba ho vozit přes hory a řeky – rostlo přímo v království.
Oba bratři bohatli, lidé měli radost a ovoce se stalo chloubou celého království.
༺❀༻
Jednoho dne si princezna všimla, že starší bratr zbohatl, a nabídla mu, že se stane jeho ženou. Byl okouzlen její krásou a souhlasil.
༺❀༻
Po svatbě se však princezna dozvěděla, že starší bratr dává polovinu výdělku svému mladšímu bratru. Začala mu našeptávat:
„Proč mu dáváš takové bohatství? Vždyť zahrada je v tvém království a ty jsi ten, kdo ovoce prodává. Mohl bys mít všechno jen pro sebe.“
༺❀༻
Starší bratr ji poslechl. Jednoho dne přišel za mladším a řekl:
„Od dneška už ti nic platit nebudu. Naše dohoda končí. Odejdeš z království a všechno tu necháš.“
༺❀༻
Mladší bratra to bolelo, protože věděl, kolik práce, času i hlíny do zahrady vložil, ale odešel. S ním odešlo i tajemství zvláštního hnojiva. Nikdo v království netušil, že právě ono drželo zahradu při životě.
༺❀༻
Zpočátku si toho nikdo nevšiml, ale po čase začaly stromy chřadnout. Každým rokem bylo ovoce méně a méně, až jednoho léta nezbylo žádné. Lidé reptali, trhy osiřely a princezna se velmi rozzlobila.
„Cos to provedl?“ křičela na staršího bratra. „Měli jsme nejkrásnější zahradu na světě a tys ji nechal zahynout.“
A protože z království zmizelo nejen ovoce, ale i bohatství, nechala princezna staršího bratra vsadit do vězení a nakonec ho vyhnala za hradby.
༺❀༻
O mladším bratru se říká, že putuje po světě, zakládá zahrady v jiných zemích a své tajemství předává jen těm, kdo si váží poctivé dohody a přátelství.
A tak v království bez ovoce lidé znovu jedli jen chléb a kaši – a dodnes si šeptají, že chamtivost dokáže zničit i to, co roste z lásky a práce dvou bratrů.
༺❀༻
Poučení:
Když se zapomene na poctivou dohodu a úctu k práci druhých, může zmizet nejen společné bohatství, ale i to, co dělalo život krásným.
